Ke stanovení ceny produktů a zejména služeb je vhodné znát minimální hodinovou sazbu, za kterou si můžete dovolit pracovat. Jak ji ale určit? Můžete k tomu použít třeba koncept účtování podle ideálního dne. Pomůže vám nejen určit cenu zakázky, ale především vám poskytne větší jistotu při cenovém vyjednávání se zákazníky.

1. Spočítejte náklady.

Připravte si papír, tužku a kalkulačku, nebo lépe počítač s tabulkovým programem. Nejdřív je totiž třeba vyčíslit vaše měsíční náklady, čili kolik peněz měsíčně spotřebujete.

Jako OSVČ zpravidla platíte daně i chleba ze stejné peněženky. Do jedné tabulky si proto napište jak náklady takzvaně firemní, tak osobní. Započítejte nájemné, telefon, benzín, zdravotní a sociální pojištění, papír do tiskárny, tramvajenku, jídlo, oblečení, účetní služby, kadeřníka, reklamu i školku pro děti.

Kromě měsíčních plateb je třeba vzít v úvahu i položky, které se platí jednou ročně. Typicky třeba pojištění domácnosti nebo auta, daň z příjmu, předplatné odborného tisku nebo webhosting. Částku v tom případě vydělte 12.

Přidejte alespoň pár tisíc rezervu na nenadálé výdaje. Třeba když vám odejde počítač, lednička, rozbijete si brýle nebo je potřeba vyměnit převodovku v autě (že tyhle věci většinou nastávají zároveň, asi netřeba připomínat).

Nezapomeňte ani na kapesné. Jako děti jsme nějaké většinou dostávali, ale jako dospělí máme tendenci si ho odpírat. Každý měsíc si kupte něco, co vám dělá radost. Ať už je to zmrzlina, kafe s kamarádkou, časopis, nebo nové náušnice. Když se dokážete bez výčitek odměnit, bude se vám pracovat lépe a radostněji.

Všechny položky sečtěte. I když máte pocit, že zas tolik neutrácíte, výsledné číslo bude pravděpodobně částka v řádu několika desítek tisíc. Od výsledku můžete odečíst všechny pravidelné příjmy, jako jsou pronájmy či dividendy, a také případný příjem partnera ze zaměstnání.

Je-li váš partner také OSVČ, pak se vyplatí ho přesvědčit, aby si hodinovou sazbu spočítal s vámi. Pouze je třeba se dohodnout, jakým poměrem se chcete podílet na výdajích na domácnost.

2. Představte si ideální den.

Pokud na vás ze všech těch nákladů padla deprese, nebojte se. Teď totiž přijde ta příjemnější část. Pohodlně se usaďte, můžete dokonce zavřít oči, a zasněte se.

Představte si, jak vypadá váš ideální pracovní den. V kolik hodin vstáváte? Co děláte dopoledne? Jak a co obědváte? Jak pokračuje odpoledne? Co večer? Rodina, koníčky? Nebo schůzka s klienty?

Jak se ve svém ideálním dni cítíte? Kolik máte energie? Jak vám jde práce od ruky? Čím to je? Uvědomte si, co váš pracovní den činí ideálním a jak se liší od vašeho běžného dne. Možná přijdete na nějakou jednoduchou věc, která vám pomůže zvýšit efektivitu a pracovní den si trochu zpříjemnit.

TIP: v on-line kurzu Cenotvorba ve službách s marketingovou čarodějnicí vás touhle vizualizací provedu

3. Vydělte náklady hodinami.

Ale vraťme se zpátky k počítání. Kolik hodin denně jste schopni a ochotni pracovat? Zjistěte, kolik hodin dokážete vyfakturovat klientům a kolik zaberou obslužné činnosti, jako je čtení e-mailů, vyřizování telefonů, marketing, fakturace, nebo cesta na poštu či na finanční úřad. U nezávislých profesionálů činí obslužnost běžně 30 – 50 % pracovního dne.

Počet hodin práce pro klienty denně vynásobte počtem pracovních dní v měsíci (já počítám s rezervou 17). Měsíční náklady, které jste si spočítali v prvním kroku, vydělte počtem vyfakturovatelných hodin. Také můžete použít tento kalkulátor.

Dostali jste minimální sazbu za hodinu práce, pod kterou byste ve svých kalkulacích neměli jít. Zahrnuje pouze náklady, ale žádný zisk, takže vaše reálná částka za hodinu by měla být vyšší.

Zvažte, jestli je výsledek únosný pro vaše klienty a odpovídá hodnotě, kterou za své peníze dostanou. Pokud ne, přemýšlejte, co se s tím dá udělat, třeba snížit náklady, nebo zvýšit počet pracovních hodin.

V podobě minimální hodinové sazby jste získali základ pro nastavení cenové politiky. A co váš ideální den? Dokážete si z něj něco přenést do běžného dne?

Foto: Janine