Pořídíte si živnostenský list a začnete podnikat. A tak nějak se od vás očekává, že časem přijmete nějaké zaměstnance, založíte si firmu, pak k ní přidáte další pobočku, a dokud neumřete, budete pořád růst. Jenže k tomuhle scénáři existuje alternativa, kterou si rok od roku volí stále více podnikatelů – zůstat podnikat sami.
Doby, kdy samostatní nezávislí profesionálové působili tak trochu podezřele, už jsou naštěstí dávno pryč. Být freelancer (volnonožec) nebo živnostník je plnohodnotná kariérní volba, která vyhovuje zejména introvertním povahám, multipotenciálům a lidem s vysokou citlivostí.
Paul Jarvis v knize Company Of One: Why Staying Small Is the Next Big Thing for Business (Firma jednoho člověka: Proč zůstat malí je příští velká věc v byznysu) definuje firmu jednoho člověka jednoduše jako „podnikání, které nejdřív zpochybňuje růst, a pak mu odolává, pokud existuje lepší a chytřejší cesta vpřed.“
To, že nerostete, taky automaticky neznamená, že nejste úspěšní. Navzdory společenským předsudkům a obecně platným pravdám. Je úplně v pořádku si nastavit vlastní měřítka. A řídit se podle nich.
Proč podnikat sami?
Podle Paula Jarvise přináší samostatné podnikání zejména čtyři věci. Autonomii a kontrolu, rychlost, jednoduchost a resilienci.
Autonomie a kontrola
Svoboda, nezávislost a pocit, že máte svůj život a práci pod kontrolou, je nejspíš nejčastějším důvodem, proč se většina lidí na volnou nohu vydává. Je ale úzce spojená s kompetencí. Abyste mohli být v podnikání autonomní, potřebujete být dobří ve svém oboru. A i jinak aspoň rámcově vědět, co děláte.
„Být firmou jednoho člověka vyžaduje víc než jen používání vašich klíčových dovedností. Vyžaduje také zdatnost v oblasti prodeje, marketingu, řízení projektů a udržení klientů. Zatímco většina běžných zaměstnanců může být hyper-soustředěná na jednu dovednost, samostatní podnikatelé musí být generalisty, kteří jsou dobří v několika věcech – často ve všech najednou.“ Paul Jarvis
Rychlost
Schválně – když se teď rozhodnete zdražit nebo zlevnit, jak dlouho vám bude trvat upravit všechny ceníky? Zatímco samostatný živnostník či volnonožec to zvládne v řádu hodin, ve velké korporaci taková operace může trvat i rok a půl.
A totéž platí i v dalších oblastech. Vymyslíte si novou službu? Už odpoledne ji můžete mít na webu a prodávat. Vnímáte, že se trh mění a zákazníci vyžadují něco jiného? Není problém jim to nabídnout. Narazíte na výhodný last minute zájezd? Vsadím se, že většina samostatných podnikatelů si to zařídí a odjede.
Korporace jsou často těžkopádné. A právě rychlost je pro drobné podnikatele dost podstatná konkurenční výhoda.
Jednoduchost
Růst s sebou zpravidla přináší komplexitu. Čím víc lidí ve firmě pracuje, tím víc potřebujete procesů, systémů a řešení. Příliš mnoho produktů, služeb, nástrojů nebo variant zabíjí produktivitu a zhoršuje konkurenceschopnost. Podnikáte-li sami na sebe, doporučuju si u všeho, co děláte, několikrát denně pokládat otázku: „A nedá se to zjednodušit?“
Resilience
Poslední bod vás možná trochu překvapí. Je jím psychická odolnost, tzv. resilience, kterou psycholožka a vypravěčka Ivana Štefková definuje jako „umění ohnout se, ale nezlomit“.
Resilientní lidé:
- Akceptují realitu. Berou věci tak, jak přicházejí, nestěžují si a nepotřebují, aby se svět přizpůsobil jejich představám.
- Mají jasné poslání. Jsou více motivováni smysluplností než penězi (i když s ochotou vydělávat peníze se to vůbec nevylučuje). Ve svých rozhodnutích berou v úvahu dlouhodobé hledisko a vyšší dobro.
- Přizpůsobují se okolnostem. Což zejména znamená schopnost reagovat na změny a kreativně řešit problémy novými a jedinečnými cestami.
Tenhle druh odolnosti přitom není ani tak povahová vlastnost, jako dovednost. Tím pádem si ji lze postupně rozvíjet a budovat.
5 kroků k úspěchu
Ať už sami podnikáte nebo se k tomu teprve chystáte, vyplatí se projít si pár bodů, díky nimž se jako volnonožec či živnostník určitě budete cítit šťastnější:
1. Ujasněte si, co vám vyhovuje
„Pokud jste společnost jednoho člověka, musíte své podnikání přizpůsobit svému životu, ne naopak. Znamená to, že si nejprve musíte uvědomit, co ve svém životě chcete,“ píše Paul Jarvis.
Citát naznačuje největší výhodu a největší zádrhel samostatné práce zároveň. Můžete si nastavit podnikání tak, jak vám to vyhovuje. Ale to zároveň znamená věnovat čas a pozornost zkoumání, co vám vlastně tu spokojenost přináší.
Ptejte se sami sebe:
- Jaké činnosti vás nejvíc naplňují?
- Kolik hodin denně chcete pracovat?
- V čem jste dobří? Co je vaše zóna génia?
- Kolik si chcete vydělávat?
- Myslí vám to lépe ráno, nebo spíš večer?
- S jakými zákazníky se vám dobře pracuje?
Pak se podívejte na to, jak vaše odpovědi promítnout konkrétně do vašeho byznysu. Případně vás takovým nastavováním ráda provedu na konzultaci.
2. Nenechte se odradit
Podnikání je obecně běh na dlouhou trať. A to samostatné zvlášť. Když se do toho pustíte, počítejte s tím, že ne všechno se povede a každý den nebude vypadat jako procházka růžovou zahradou. Mají to tak všichni – i když to z většiny prezentací zejména na sociálních sítích tak nevypadá. Jen málokdo je ochoten sdílet neúspěšné spolupráce, nepovedené výrobky nebo mínusové finanční výsledky.
Druhá věc je, že i když vás práce jako celek baví a naplňuje, nemusí vás bavit a naplňovat 100 % času a v každém aspektu. Jako podnikatel se automaticky stáváte mistrem devatera řemesel. I když vás ubíjí administrativa, nebaví vás uklízet v provozovně, nebo máte hrůzu z prodeje. Některé věci se, pravda, dají outsourcovat. Ale častěji je lepším řešením prostě zatnout zuby a pokračovat.
Do třetice – že jste ve své firmě sami, ještě neznamená, že vám do toho nikdo nekecá. Přátelé, rodina, zákazníci, konkurence, náhodní lidé na sítích. Ti všichni mají na vaše podnikání nějaký názor, který vám občas potřebují sdělit. Mně v takových případech pomáhá tahle myšlenka:
„Naslouchejte radám pouze od lidí, kteří mají to, co chcete.“ Kate Northrup
3. Zužujte a zdražujte
Asi nejčastější směr růstu firmy je do šířky. To se děje, když najímáte zaměstnance, zvětšujete sortiment a budujete nové pobočky. Růst ale můžete i do výšky – když se ve své práci neustále zlepšujete a postupně se stáváte špičkou v oboru. Nebo do hloubky, když získáváte nové znalosti a postupně se specializujete na to, co vám jde nejlépe.
S tím jde (respektive by měla jít) ruku v ruce i vaše cenotvorba. Čím jste kvalitnější a specializovanější, tím můžete být dražší. Za vyšší cenu můžete svým službám věnovat větší pozornost a svoje produkty více vymazlit. Také vám zbyde více času na sebevzdělávání, díky němuž budete zase o něco lepší a specializovanější.
4. Budujte si značku
Jste-li ve firmě sami, vaši značku tvoří především vaše jméno a vaše osobnost. Volnonožci a živnostníci získávají zakázky nejčastěji na doporučení. Nebo je noví klienti oslovují na základě jejich prezentace na webu, na sociálních sítích nebo v médiích. Jak tenhle trend podpořit?
- Vyprávějte svůj příběh. Jak jste se dostali k tomu, co děláte? Co vás na tom baví? A proč by to mělo někoho zajímat?
- Pořiďte si kvalitní fotografie své osoby. Jako jednotlivci se nemůžete schovávat ani za logo, ani za „fotobankové“ vizuály s najatými herci. Lidé nakupují primárně od lidí a vaše tvář je zajímá.
- Sbírejte reference. Nebojte se o ně aktivně požádat – třeba po úspěšně uskutečněném prodeji, dokončení projektu či završení dlouhodobé spolupráce. Pokud s vámi klienti byli spokojeni, rádi vám je poskytnou.
5. Spolupracujte
I když nemáte a z principu nechcete mít žádné zaměstnance, i tak můžete část své práce svěřit někomu jinému. Administrativu delegujte na virtuální asistentku. Odborné činnosti, jako je účetnictví, tvorba webových stránek nebo nastavení reklamy na sociálních sítích, si objednejte od jiných specialistů.
Konečně – že podnikáte sami na sebe, ještě neznamená, že se sami musíte i cítit. Choďte na mastermindy, networkingy a byznysová setkání. Diskutujte s dalšími podnikateli. To, co někdo řešil (a vyřešil) v úplně jiném oboru, se velmi dobře může hodit i vám. A naopak.
Foto: Kaboompics
Hodnotný článok, ďakujem. Čo sa týka toho rastu, určite je to prirodzené. Myslím, že kľúčové je tempo rastu. Prispôsobiť to tempo svojim možnostiam a schopnostiam, svojej prirodzenosti.
Děkuju za komentář, to máte pravdu. Ale chtěla jsem hlavně říct, že i nerůst je v pořádku.
Mě přijde, že růst je fajn, jinak člověk stagnuje, ale když dělám na sebe, tak mi stačí pomalé tempo růstu, které si určuji sám. Třeba buduji svůj web, nepotřebuji to vyrůst za týden, pro mě je v pohodě, že to vyroste za 2 roky.
Co mě dostalo je typologie osobnosti živnostníků co jste uvedla Madlo, přesně typově na to zapadám. Já jsem třeba rád, že si doma uvařím, zajdu na procházku, a možná takové ty drobnosti, než abych se v 10 hodin večer domů vrátil po 14 hodinách řízení firmy utahaný a zpráskaný jak pes.
Martine, díky za komentář. Růst určitě dává smysl, ale ne nutně do firmy.