„Jak se máš?“ „Hekticky.“ Takhle jsem léta odpovídala taky. Přeplněný kalendář mi připadal jako dobré vyjádření vlastní hodnoty. Každý den jsem odškrtávala úkoly z kilometrového to-do listu a cítila se provinile, když jsem se přistihla, že dělám méně než dvě věci najednou. Než mi to postupně přestalo dávat smysl. A začala jsem objevovat podnikatelský minimalismus.
Za bibli podnikatelského minimalismu se považuje kniha Restart, kterou společně napsali zakladatelé firmy Basecamp (dříve 37signals) Jason Fried a David Heinemeier Hansson a která doslova převrací naruby tradiční představy o byznysu.
Začněte v epicentru. Haste, co vás pálí. Udržujte si štíhlou linii. Ze začátku nedbejte na detaily. Na problém vydejte méně. Spusťte to hned. Dělejte méně než konkurence. Nezaměňujete nadšení s prioritami. Nabírejte lidi, až to bude bolet. Vytvořte si publikum. To jsou názvy některých kapitol, které docela dobře vystihují, o čem že ten podnikatelský minimalismus vlastně je.
Jak s ním začít? Pro mě byly zásadní následující čtyři body:
1. Zbavte se zbytečných věcí
Rozhlédněte se kolem sebe. Skutečně všechno, co vidíte, každou jednotlivou věc, potřebujete k životu či k práci? Překvapivě mnoho předmětů se nám v domácnostech a pracovnách hromadí z úplně jiných důvodů.
- Mají citovou hodnotu. Dal nám je někdo, koho máme rádi, připomínají nám šťastné okamžiky nebo nám připadá nevděčné je vyhodit.
- Ještě by se mohly hodit. Také si říkáte – jakmile to vyhodím, hned to budu potřebovat?
- Jsou symbolem ideálního já. Sem patří všechny knihy, které byste měli číst, oblečení, které byste měli nosit, a náčiní na sport a koníčky, kterým byste se měli věnovat.
- Už je prostě máte a jednoduše vás nikdy nenapadlo se jich zbavovat.
Trošku extrémní, ale velmi účinnou metodu doporučuje japonská specialistka na pořádek Marie Kondo. Každou věc vezměte do ruky a zeptejte se sami sebe, jestli vám skutečně dělá radost. Pokud je vaše odpověď ne nebo si nejste úplně jistí, můžete danou věc bez obav pustit do světa.
2. Naučte se říkat NE
Místo v životě nám zabírají nejen věci hmotné, ale i nehmotné. A tím nemyslím jen soubory na harddisku.
Sepište si všechny projekty, jichž jste aktuálně součástí. Které z nich vás skutečně naplňují? A které z nich děláte jen proto, že vám přišlo hloupé odmítnout? Zvlášť, pokud máte víc těch druhých, je čas naskočit do toho, čemu Marie Forleo říká No Train.
Začněte důsledně odmítat nové závazky, úkoly a projekty. Alespoň dokud se vám nepodaří úspěšně dokončit nebo uzavřít ty, které už máte. Podle mé zkušenosti to trvá tak půl roku. Najednou se vám v tom balastu začnou objevovat jasné obrysy toho, co skutečně chcete. A začnete si užívat prázdnější kalendář, větší soustředění a více mentální kapacity na nové nápady.
3. Nečekejte na cizí peníze
Snad nejčastější otázkou, která se objevuje v různých podnikatelských diskusích na Facebooku, je jak získat dotace nebo investorský vklad do začátku podnikání. Podle mě je to velmi ošidná strategie.
Autoři knihy Restart mají podobný názor: „Firmy podnikající ve službách (jako jsou například konzultanti, softwarové společnosti, svatební agentury, grafičtí designéři a stovky jiných) toho na rozběh opravdu mnoho nepotřebují. Podnikáte-li v něčem podobném, určitě se penězům zvenčí vyhýbejte,“ radí.
Dotace často vedou k tomu, že se místo soustředění na své jádro podnikání snažíte napasovat na podmínky dotační výzvy. Ve výsledku často děláte něco, co by bez dotací nemělo šanci na úspěch. Nebo (ještě hůř) něco, co vůbec nikdo nepotřebuje.
Ztráta fokusu hrozí i u peněz od investorů. Zájmem investora je získat svoje peníze co nejdříve zpátky, pokud možno s nějakým zhodnocením. Zájmy vaší firmy a jejího budoucího růstu ale mohou být někde úplně jinde. Proto je lepší si vystačit s vlastními prostředky.
Situace, které vypadají jako bezvýchodný nedostatek financí, mají často překvapivě jednoduché řešení. Místo pořízení vlastních prostor si je pronajmout nebo začít poskytovat službu u zákazníka. Místo nových strojů pořídit repasované, vyzkoušet ruční výrobu nebo outsourcing. Místo nákladné reklamy vyprávět příběh a věhlas své firmy šířit prostřednictvím blogu, WOMu a sociálních sítí.
4. Dělejte méně a lépe
„Tvrdá práce je důležitá. Ale více úsilí nutně nepřináší větší výsledky,“ varuje Greg McKeown v knize Essentialism. Co podle něj výsledky přináší, je dělat méně a lépe.
Jenže – co přesně je to lépe? K tomu je potřeba začít trochu vyhodnocovat. Projít si obchodní výsledky a statistiky, možná si i pár týdnů psát timesheet. Cílem je si odpovědět na následující otázky:
- Jaký je váš nejvýnosnější produkt nebo služba?
- Kteří zákazníci u vás utrácejí nejvíce peněz?
- Jaké činnosti mají největší vliv na váš zisk?
- Které marketingové nástroje vám skutečně přinášejí nové zákazníky?
Jakmile to víte, další kroky už jsou celkem jasné. Přitlačit na to, co funguje, a postupně eliminovat všechno ostatní.
A jak se podnikatelský minimalismus daří uplatňovat vám?
Foto: Lauren Mancke, Unsplash
Supr článek. „Nezaměňujete nadšení s prioritami.“ – tahle věta se mi strašně líbí. :) Člověk ji sice pochopí hned, ale začít ji praktikovat mi trvalo roky. A ještě pořád občas ulítnu. :) Tolik zajímavých projektů, že to vážně bolí, když člověk musí odmítat.
Mě teda trvalo rok, než jsem ukončil spolupráci na věcech, které jsem vzal z nadšení, ale prostě nepatřily z různých důvodů do portfolia, na kterém bych měl pracovat. Zbavit se věcí bylo vždy jednodušší než zbavit se práce. ;)
Děkuju moc! S těmi projekty to mám tak nějak stejně, držím palce!
Dobre Magdo. Jako vzdycky super clanek, diky. Nezamenujte nadseni s prioritami, haha, to mi rezonuje.
Nehromadit zbytecne veci mi jde myslim dobre. Vyhazuji s ulevou a podekovanim. Tezsi je to s hromadenim odsouvanych ukolu. Lezi mi pak v mailu i v zaludku a brani mi v pristupu k cerstvemu vzduchu, ztracim pod jejich tihou drajf. Ucim se je nehromadit uz 37 let:).
Krasny den Marta
Díky za komentář, Marto! Pro mě je nehromadit úkoly a závazky taky mnohem větší výzva než nehromadit věci. Držím palce!
To víte, já si na ten vynález knihtisku pořád nemůžu zvyknout :-)
Ještě že jsem neodkazovala na skutečnou Bibli…
Velmi zajímavé myšlenky. O těch zbytečných věcech by někteří lidé kolem mě mohli vyprávět… třeba moje máma. Má „poválečný syndrom“ a všechnos schovává, kdyby se to náhodou někdy mohlo hodit. Hlavně, že před lety si na toto stěžovala u babičky :-)
Naučit se říkat ne, je základ. Protože kdo neumí říct ne, bude sloužit a dělat práci za ty, kteří to umějí.
Co se financování týče, když jsem rozjížděl svůj první business, rozhodl jsem se jít právě cestou repasované techniky (zejména z finančních důvodů – peníze jsem potřeboval investovat jinde), u které platí hodně muziky za málo peněz (pokud to je od kvalitní a seriózní firmy ovšem). Já dal na kladné reference známých a první počítače pořídil u nás v Brně přes Device (nyní se to jmenuje Sims) na http://www.device.cz. Každé 2-3 roky u nich měním vybavení za nové a finanční úspora je nemalá. Nehledě na to, že servis mají prostě bezkonkurenční. Zvednu telefon a nejpozději do druhého dne mám počítače připravené k odběru.
A pak že se nedá ušetřit čas a peníze… :-)
Díky moc za komentář!
no u šanonů s účetnictvím je lepší na to pravidlo o papírech na chvíli zapomenout :-D
u mě byl plný diář potvrzením vlastní hodnoty. potvrzením toho, že už nejsem ta absolventka, co roky marně sháněla práci. I ujištěním, že nějaká práce se vždycky najde, protože kdyby jí polovina odpadla, bude jí pořád dost. katarze byla v poznání, že to stejně nikam nevedlo a i za této situace se mohlo stát, že jsem se jednoho zdroje příjmu vzdala, protože mi nedělal radost, vzápětí jsem shodou náhod přišla o zbylé tři, na sobě nezávislé, a šupajdila na pracák, protože zbylé drobky mě neuživily. asi je lepší se tolik nestarat.
To taky znám. Občas se člověk pustí do čištění a nastartuje mnohem větší a systémovější změny, než čekal…
Dobrý den Magdo,
taky to se mnou dnes rezonuje. Zrovna má rozečtenou knihu od Freda Gratzona. Leností k úspěchu. A pomalinku tak přicházím na to že plný diář a peníze na kontě není úplně to pravé. Stojí to dobrou náladu, chut do života a koledujete si o absenci jakékoliv radosti z práce a života. Děkuji za tip
Jana
Přesně tak, Jano, děkuji za komentář!
Zdravím Magdo,
věci se nedějí náhodou, ani tento článek nepřišel náhodou do cesty právě dnes. Můj muž právě balí a rozesílá darem nepotřebné věci pro nás, ale užitečné pro jiné. Na to je super Hearth.net. Takže ať žije minimalismus :-)
Zdravím, Radko! Pěkná synchronicita! :-) My využíváme i nevyhazujto.cz a kontejnery Diakonie :-)
Dobrý den :-) Knihu jsem před 2 lety v rychlosti četla, díky za její připomenutí! Pro mě má velký význam ten bod Zbavování se zbytečných věcí. Člověk v něm totiž postupuje neustále dál a dál. Za poslední 3 roky jsem s sebou po tři stěhování tahala obrovský koš na prádlo s letákama, stránkama z časopisů, vytisknutýma receptama, že NĚKDY to proberu. Ten koš, jsem ale NIKDY ZA 3 ROKY k ničemu nepotřebovala. Kromě toho, že bych do něj potřebovala dát prádlo. Tak jsem ho vysypala, všech „papírů“ se zbavila a nejen, že se mi ulevilo, ale mám hned o úkol méně. Snad se mi bude dařit v minimalismu pokračovat. Vždy si vzpomenu na větu z filmu Lítám v tom, kde George Clooney, jehož všechny věci se vejdou do jednoho kufru, říká: „Jak těžký je váš život“. Míněno – kolik zbytečných hmotných věcí Vám ho ztěžuje :-)
Mám stejnou zkušenost, opravdu to pokračuje. Postupně se zbavujete věcí, které by vás před pár měsíci nenapadly :-) Na papíry má skvělou hlášku opět Marie Kondo: „Můj základní princip třídění papírů je všechny je vyhodit.“ :-)
Ten princip se mi líbí, jen mezi těmi papíry nesmí být rodný list nebo velký techničák od auta :D Což se třeba při stěhováních lehce stane :-)
Jaj, to je pravda :-)