Míváte občas pocit, že si vás vaše okolí neváží nebo vám dokonce ubližuje? Přijde vám, že okolnosti vašeho života jsou především dílem štěstí nebo náhody, a že nad nimi nemáte vůbec žádnou kontrolu? Nebo si ve vztazích s klienty nebo s vašimi blízkými připadáte na kratším konci provazu? Příčinou může být, že jste v mentálním nastavení oběti.

Chudák já

Trochu té sebelítosti občas zažíváme všichni. Na chvíli máme pocit, že nás nikdo nemá rád, nikoho nezajímáme, zkazíme všechno, na co sáhneme, a vlastně vůbec nejsme dost dobří. Něco jiného je, když se z chvilkového pocitu stane dlouhodobý program.

Lidé, kteří se zabydlí v roli oběti, nebývají moc úspěšní ani v podnikání. Není divu. Podnikat podle mě znamená stát se vědomým tvůrcem svého života. Žít a fungovat v souladu se sebou a podle sebe. A s tím role oběti vůbec nejde dohromady.

Jak roli oběti rozpoznat

Mentalitu oběti je snadné identifikovat, pokud jí trpí vaši blízcí nebo klienti. Ale pokud se týká vás, je to složitější. V tomhle mentálním nastavení na sebe totiž nemáte náhled. A to, že jste se vlastně vzdali své moci a síly, vám připadá normální.

Jaké mohou být „symptomy“?

Máte pocit bezmoci

Tohle je u role oběti klíčová věc. Cítíte se jako malé, bezvýznamné kolečko v soukolí, které ze své pozice nemůže ničeho dosáhnout a nic ovlivnit. Jediné, co mu zbývá, je pasivně reagovat na to, co život přináší.

Hledáte vnější viníky

Za vším, co se vám děje, dokážete najít nějakou externí příčinu. A také jste ochotni trávit dostatek času hledáním. Když se vám v podnikání nedaří, obvykle za to může hospodářská krize, úspěšnější konkurent nebo nepochopení zákazníků. Vy jste to mysleli dobře, takže důvod, proč se to pokazilo, musí být někde jinde. Samozřejmě zcela mimo sféru vašeho vlivu.

Stěžujete si.

„Elektřina zdražuje. Co, elektřina. Všechno! Zákazníci nechodí, zato tady byl finančák. S partnerem se nedá mluvit. A to počasí taky nestojí za nic.“ Uznávám, život není peříčko. Ale pokud se vaše konverzační témata týkají hlavně toho, co na světě není v pořádku, je na čase zpozornět. Mentalita oběti vás nutí na všem vidět především ty negativní stránky. Dostatek konverzačních témat (a zároveň munice pro vaše stížnosti) vám poskytují především zprávy a sociální sítě, které pečlivě a pravidelně sledujete.

Dáváte víc, než dostáváte

V osobních i pracovních vztazích se snažíte primárně dávat. Nejen dárky, ale především svůj čas a pozornost. Přijímat vlastně neumíte. Když vás někdo třeba pozve na kávu, snažíte se mu to co nejdříve vrátit. Výsledkem je pocit, že pořád jenom dáváte a okolí vám to vůbec nevrací.

Specifický efekt to má v byznysu a konkrétně v cenotvorbě: neumíte si říct o peníze. Své služby nabízíte pod cenou a bojíte se zdražit, takže dlouhodobě vyděláváte méně, než byste si představovali.

Hrajete „Ano, ale…“

Tuhle hru do detailu popsal psycholog a zakladatel transakční analýzy Eric Berne v knize Jak si lidé hrají. Například v debatě mezi klientem a poradcem to vypadá nějak takhle:

Klient: Nemám dostatek zákazníků.

Poradce: Můžete začít třeba inzerovat na Facebooku.

Klient: Ano, ale to bych se musel stát identifikovanou osobou.

Poradce: Nebo oslovit lidi, kteří už vašich služeb využili.

Klient: Ano, ale to bych na ně musel mít kontakty.

Poradce: A co kdybyste si upravil webové stránky, aby šly na internetu lépe vyhledat?

Klient: Ano, ale to by stálo spoustu peněz…

V roli oběti je tady samozřejmě klient. Jako poradce jste po pár kolech téhle hry totálně vyčerpaní. Máte chuť klienta buď něčím umlátit, nebo jako ve známém českém filmu poslat do Pelhřimova. Jako klient si potvrdíte svou výchozí hypotézu, že na váš problém neexistuje dobré řešení.

Jak z role oběti vystoupit

Je to těžké, ale jde to. Vyzkoušejte následující tři kroky.

1. Uvědomte si, že se vás to týká

První krok je stejný u většiny konstruktů, které si na nás tvoří naše mysl. Teprve když najdeme odvahu si přiznat, že nám je role oběti v lecčems vlastní, otevřeme dveře dalšímu postupu.

Pokud pracujete s lidmi, třeba jako kouč nebo konzultant, na vaši vlastní roli oběti vás mohou upozornit i klienti. Když se z práce pravidelně vracíte domů unavení neustálými stížnostmi a hraním Ano, ale, zamyslete se, jestli vám vaše cílová skupina náhodou něco nezrcadlí. (V mém případě to kdysi tak bylo. Od té doby, co jsem si to uvědomila a dávám si na to pozor, klienty v oběti ve své praxi potkávám jen minimálně. A když, tak si dají rychle říct.)

2. Přiznejte si, co vám to přináší

Podobně jako jakékoli jiné mentální nastavení, i role oběti může mít své výhody. Zkuste prozkoumat, co vám setrvávání v bezmocné pozici přináší.

Tak třeba:

  • Nikdy za nic nemůžete, vy jste to přeci mysleli dobře.
  • Okolí vás má tendenci zachraňovat a vždycky najdete nějakou pomocnou ruku.
  • Nikdo vás nezatěžuje dalšími povinnostmi. Máte přece svého dost…

Když přijdete na to, co je váš důvod, z role oběti pro vás bude snazší vystoupit.

3. Přijměte zodpovědnost

Spoustu věcí, které se vám v životě přihodí, skutečně nemůžete ovlivnit. Na co ale vliv máte, je, jak na ně budete reagovat. Klíčem k tomu, jak se stát z oběti tvůrcem, je přijmout zodpovědnost za svůj život a byznys.

Jak to udělat? Zkuste si to říct, klidně nahlas a nejlépe před zrcadlem. „Přijímám zodpovědnost za svůj život.“ Možná vás překvapí, jak rychle se věci začnou měnit k lepšímu…

 

Foto Mitchel Lensink, Unsplash