Nevyděláváte tolik, kolik byste chtěli, a pořád nemůžete přijít na to, proč? Nebo se vám nedaří najít společnou řeč s vašimi klienty či spolupracovníky? Může to být tím, že se k podnikání podvědomě stavíte jako k něčemu jinému. A vaše energetické nastavení i kroky, které konáte, tomu odpovídají. Podle mé zkušenosti se byznys nejčastěji zaměňuje s koníčkem, uměním nebo životním úkolem.

Na první pohled to vypadá jako detail. Ale podnikání prostě nejlépe funguje ve chvíli, kdy ho berete jako podnikání. Když k němu přistupujete jako k něčemu jinému, je to, jako byste se na fotbalové hřiště dostavili s hokejkou a na bruslích. Prostě jiný sport. A k tomu patří jiné nástroje, jiná pravidla, a především jiná kritéria úspěchu.

Podnikání je činnost za účelem zisku.

Vynakládáte energii a za to očekáváte finanční protihodnotu. Nezáleží na tom, jak moc podnikáte srdcem, jak ušlechtilý je váš záměr nebo jak vysoké jsou vaše etické standardy. Podnikat znamená vyměňovat hodnotu za peníze. Tečka. To je prostě definice. (Pokud vám na tom něco drhne, určitě čtěte dál, protože se vás podobná záměna může týkat.)

Chcete-li podnikat úspěšně, potřebujete:

  • produkty a/nebo služby, které řeší reálně existující problémy nebo potřeby,
  • zákazníky s jasnou motivací od vás něco kupovat,
  • obchodní model čili konkrétní představu, jak vaše produkty a služby dostanete k zákazníkům.

U byznysu je také úplně normální mít cíle. Plánovat, kolik chcete vydělat. A svědomitě počítat, jestli se ta či ona činnost opravdu vyplatí. Protože když do něčeho jdeme od začátku s tím, že si to na sebe nevydělá, většinou jsme v docela jiném módu, než je podnikání.

Možná vás napadnou nějaké další. Já potkávám nejčastěji tři.

1. Koníček

O záměně hobby a podnikání jsem už psala. Jednak je poměrně rozšířená, jednak ji lze zažívat i jako fázi. Ta samá věc pro vás totiž pár let může být hlavní obživou a pár let něčím, co děláte ve volném čase.

Energetický princip je ale jiný. Zatímco v podnikání vynakládáte energii, abyste vydělali peníze, koníčky fungují obráceně – vkládáte do nich peníze a odnášíte si radost. Mimochodem, právě proto má tolik podnikatelů potíže říct si o peníze za něco, co je baví.

Když je pro vás něco hobby:

  • věnujete se tomu tehdy, kdy máte čas a náladu,
  • můžete si dovolit kdykoli přestat nebo si dát pauzu,
  • nemusíte se zabývat návratností ani čísly,
  • nepotřebujete živnostenské ani jiné oprávnění,
  • lepší vybavení si kupujete hlavně proto, že vás to těší, ne proto, že byste bez něj nemohli odvádět kvalitní práci,
  • nemusíte řešit marketing ani potřeby zákazníků.

Nechápejte mě špatně. Rozhodně si nemyslím, že je potřeba všechno monetizovat nebo ze všeho dělat byznys. Přijde mi ale důležité mít jasno v tom, co je podnikání a co zábava. Když si necháte něco, co budete dělat čistě pro radost, vaše psychika vám maximálně poděkuje.

2. Umění

Stěžujete si na profesním fóru na své zákazníky, kteří nemají ani vkus, ani grafické cítění? I když od svých kolegů pravděpodobně získáte spoustu podpory, nejspíš jste se stali obětí druhé záměny, rozšířené zejména mezi fotografy a grafiky. Váš „omezený“ klient dělá byznys, zatímco vy děláte umění.

V čem je konkrétně rozdíl?

  • Jako umělec primárně řešíte kreativní záměr. Myšlenku, kterou chcete vyjádřit a která pod vašima rukama získává formu. Člověk v podnikatelském módu se častěji ptá, jestli návrh bude fungovat a zda osloví ty správné zákazníky.
  • Umění tvoříte ve chvíli, kdy máte inspiraci. Ale když budete v podnikání čekat na to, až vás políbí múza, pravděpodobně si nevyděláte ani na slanou vodu. Takže k práci usedáte spíš proto, že máte zakázku, která musí být hotová.
  • V umění usilujete o dokonalost. Donekonečna hledáte to správné světlo, tu správnou barvu, ten správný font. V byznysu se často dostanete do bodu, kdy se další vylepšování už nevyplatí. Nebo se potkáte s tím, že nedokonalý vizuál nakonec prodává lépe než ten dotažený.

Ve výsledku jsou to dva různé světy, mezi nimiž je obtížné najít konsensus. Protože dělat umění místo byznysu funguje stejně špatně jako dělat byznys místo umění.

Jako umělec můžete vybírat ze dvou finančních modelů. Buď si najdete mecenáše, kterému se vaše tvorba líbí natolik, že ji bude podporovat. Nebo se stanete populárním, takže vaše díla začne kupovat širší komunita. Ale než se to podaří, většinou dává smysl mít jiný zdroj příjmů.

3. Životní úkol

Přicházíme na svět s nějakým zadáním? Posláním nebo úkolem, který máme vykonat? Já jsem přesvědčená o tom, že ano. A že unikátní sada vloh, talentů a silných stránek, které jsme dostali do vínku, nás k tomu směřuje.

Problém je v tom, že takový životní úkol nemusí být zároveň tím, co nás bude živit. Rozhodně ne automaticky a už vůbec ne od začátku. Když se vám tím, v čem vidíte nejhlubší smysl, nedaří vydělat, rozhodně to nechápejte jako zprávu, že jste si svůj životní úkol neurčili správně.

Možná je jen potřeba chvíli počkat. Nebo prostě to, co je životně důležité, nutně nemusí být zároveň ziskové.

Tenhle paradox na vlastní kůži pocítila řada známých osobností. Albert Einstein byl zaměstnán na patentovém úřadě a fyzikou se zabýval v podstatě ve volném čase. Franz Kafka psal své romány jako pojišťovací úředník. Harrison Ford se předtím, než se prosadil jako herec, živil jako truhlář. A Marie Forleo stavěla základy svého milionového on-line byznysu jako cvičitelka aerobiku.

Jak se váš životní úkol liší od byznysu?

  • Většinou k vám přijde skrze intuici, ve snu, v meditaci, nebo prostřednictvím duchovních průvodců. U úspěšných byznysů se to někdy děje také, ale zdaleka to není pravidlem.
  • Těžko se vám odděluje od vás samotných. Věci, které s ním souvisí, si tím pádem snadno berete osobně. Na podnikání je snazší se podívat s nadhledem. Vždyť je to koneckonců „jen“ podnikání.
  • Druhým lidem většinou zdaleka nepřipadá tak úžasný a důležitý jako vám. Hlavně na začátku. Takže se velmi snadno ocitnete na dně tzv. preventistické pasti. Upřímně – vím, o čem mluvím. Občas se mi to totiž děje s typologií podle živlů. V byznysu věnujete mnohem větší pozornost zákazníkům, takže vám tahle nástraha nehrozí tak intenzivně.

Co z toho všeho plyne? Především to, že různé věci vyžadují různé přístupy. Většinou pomáhá si uvědomit, ve které roli právě stojíme a kam se nás naše mysl či okolí pokouší strhnout. Je to podnikání? Poslání, umění, nebo hobby? Každopádně to doporučuji nemíchat. A pro jistotu ani moc neprotřepávat…

Foto Riccardo Annandale, Unsplash