Jste-li na volné noze, tváří vašeho byznysu je… vaše tvář. Většina podnikatelů tedy dříve či později začne řešit pořízení portrétních fotografií. Na tom, jak se povedou, má samozřejmě lví podíl výběr vhodného fotografa. Ale řadu věcí pro to můžete udělat i vy jako klient. 

1. Rozmyslete si, kde všude fotky využijete.

Na web? Na sociální sítě? Na vizitky nebo jiné tiskoviny? K rozhovorům do tištěných či elektronických médií? Sepište si všechny možnosti. Od nich se totiž bude odvíjet množství a formát fotografií, který budete potřebovat.

Nejčastější jsou čtyři typy formátů:

  • Portrétní fotografie. Může být na šířku nebo na výšku. Jste na ní přibližně uprostřed a díváte se do objektivu. Hodí se jako profilovka na sociální sítě, na stránku O mně, do různých katalogů a konferenčních medailonků.
  • Úvodní fotografie. Je vždycky na šířku, přičemž vlevo (nebo vpravo) jste vy a vedle vás rozsáhlá plocha prázdného, klidně i rozostřeného pozadí. Využijete ji nejčastěji na úvodní stránce webu, na produktových stránkách nebo na tištěných letácích. Na pozadí se následně umístí text, kontaktní formulář nebo třeba obálka e-knihy.
  • Záběry vás při práci. Nabízejí trochu pohled do zákulisí a ukazují, co konkrétně děláte, když pracujete. Skvěle se na nich uplatní různé rekvizity a pracovní nástroje. Pokud vaše práce žádný „vercajk“ nevyžaduje, sáhněte po obligátním mobilu či počítači. Marná nejsou ani sluchátka či hrnek s kávou. Jste-li kouč nebo konzultant, dává smysl si do záběru přizvat druhého člověka, ze kterého ale bude vidět jen rameno nebo záda. Fotky využijete zejména na sociálních sítích a webových podstránkách.
  • Doprovodné záběry. Podobají se fotografiím vás při práci, ale není na nich vidět váš obličej, ale třeba jenom ruce. Ilustrují vaši práci, nástroje nebo prostory, kde působíte.

Osobně doporučuji naprostou většinu fotografií dělat na šířku. Fotek na výšku totiž podle mé zkušenosti využijete úplné minimum. Za tuhle větu mě fotografové nejspíš nebudou milovat, ale z fotky na šířku se ta výšková dá přinejhorším vyříznout. Obráceně to nefunguje.

Klidně si sepište i seznam konkrétních záběrů. Zohledněte všechny možné podstránky vašeho webu, různé produkty a služby, které nabízíte nebo se chystáte nabízet, i speciální příležitosti, jako je přání k Vánocům nebo dovolená. Pokud je váš web teprve ve fázi výstavby, určitě s focením počkejte až na chvíli, kdy budete mít jasnou strukturu a hotovou grafiku. Snížíte tím pravděpodobnost, že vám nějaký záběr bude chybět.

2. Ujasněte si, jakou emoci chcete vyjádřit.

Máte-li dobře definovaný brand, tuhle otázku zřejmě máte dávno vyřešenou. Pokud ne, zkuste si velmi konkrétně napsat, jak by vaše fotografie měly působit.

„Budit důvěru“ nejspíš budete potřebovat v každém případě. Spíš hledejte adjektiva, jako je pečující, snový, čistý, vstřícný, vznešený, zábavný nebo odvážný. Hodně vám v tom mohou pomoci tzv. archetypy značek. Jejich srozumitelný popis s příklady v češtině najdete třeba tady, konkrétně ve fotografii pak tady.

Podle kýžených emocí a nálady budete rozhodovat, jestli bude lepší fotit vevnitř nebo venku, případně jaké roční období bude pro váš záměr nejvhodnější.

3. Určete si barevnou paletu.

Máte-li web nebo alespoň vizitky, nějakou paletu už nejspíš máte. Je to barevné schéma, které pomáhá dělat vaši značku konzistentní a rozpoznatelnou.

Použitelnou paletu tvoří většinou pět barev:

  • Hlavní barva. Je to ta, kterou používáte nejčastěji. Typicky v nadpisech, ikonách, grafických prvcích a zvýrazněných rámečcích.
  • Doplňková barva. V nadpisech, ikonách a rámečcích sekunduje hlavní barvě a měla by s ní dobře ladit.
  • Kontrastní barva. Na webu i v tiskovinách se používá pro elementy, které mají být hned vidět, jako jsou tlačítka, výzvy k akci a upozorňující ikony. Zpravidla je jí nejméně.
  • Barva textu na světlém podkladě. Nejčastěji černá, tmavošedá, nebo velmi tmavý odstín jiné barvy (fialové, modré, zelené apod.).
  • Barva textu na tmavém podkladě. Nejčastěji samozřejmě bílá nebo hodně světlé odstíny jiných barev.

Paletu můžete buď svěřit profesionálnímu grafikovi, nebo se o ni pokusit sami. Existuje na to spousta nástrojů, například Coolors.

Jak s ní pracovat při focení? Pomůže vám při výběru lokace, outfitu i věcí, které budou v záběru. V hlavní a doplňkové barvě vybírejte celé kusy oblečení, šály a šátky nebo větší rekvizity. Kontrastní barva skvěle poslouží na drobnosti, jako jsou šperky nebo lak na nehty.

4. Sbírejte inspiraci.

Udělejte si sbírku fotografií, které vás něčím zaujaly. Kaye Putnam na to doporučuje použít Pinterest. Na některé fotce se vám třeba líbí póza, outfit nebo výraz tváře, na jiné zase rekvizity, lokace, světlo nebo barevné ladění.

Nemusíte vybírat jen z portrétních fotografií, zajímavé pro vás mohou být i reklamní, módní nebo ilustrační fotky na webu či v médiích. Vytvořená nástěnka bude sloužit pro ujasnění především vám, ale můžete ji zkusit poslat i vybranému fotografovi.

Inspirovat se můžete na mojí obecné nástěnce, kterou najdete tady.

5. Respektujte svůj biorytmus.

Na fotkách budete dobře vypadat, když se u focení budete cítit příjemně a uvolněně. Docela dost to můžete ovlivnit dobou, na kterou si naplánujete schůzku s fotografem. Ideálně volte období, kdy nemáte tolik práce, takže nejste až tak ve stresu. Na focení samotné si vyhraďte dostatek času. A dostavte se pokud možno dobře vyspalí a odpočatí.

Fotografové pro venkovní záběry často volí tzv. zlatou hodinku, čili první a poslední hodinu slunečního svitu. Jste-li chronotypem Vlk, určitě se nenechte natlačit do svítání. A jste-li naopak Lev, zapomeňte na soumrak. Nám ženám navíc obvykle funguje směřovat focení na dobu kolem ovulace, kdy jsme nejkomunikativnější a nejsilněji z celého cyklu „záříme“.

6. Nesnažte se vypadat jinak než obvykle.

To se týká jednak oblečení, jednak toho, co máte na obličeji. Moje doporučení zní: nechte se fotit tak, jak obvykle chodíte.

Berete-li si na setkání s klienty většinou džíny a tričko, nedávejte se fotit v obleku ani v kostýmku. Máte-li běžně na tváři třídenní strniště, nesnažte se na focení dostavit hladce oholeni. A pokud se „v civilu“ téměř nelíčíte, ani na fotografování nedává smysl volit výrazný make-up.

Na líčení je určitě vhodné se domluvit s profesionální vizážistkou. Většina dobrých fotografů s nějakou spolupracuje. Ale zejména pokud to pro vás bude první setkání, nepodceňujte komunikaci a vizážistce nastiňte svoji představu. Jinak se snadno může stát, že sice budete vypadat skvěle na fotkách, ale nebudete to vy.

Klíčem zkrátka je, aby vás klient, se kterým si dáte schůzku v kavárně, dokázal podle fotografie bez problémů rozpoznat. A když náhodou mezi profesionální fotky na Instagramu vložíte jednu civilní, nebudete budit podezření, že vám někdo hacknul účet…

7. Dávejte pozor na gesta.

I pózou, kterou zaujímáte na fotografiích, vysíláte nějaký vzkaz. Různé prvky neverbální komunikace, jako je držení těla, mimika nebo gesta, jsou pro lidi podvědomě stejně čitelné jako text. A velmi snadno mohou být v rozporu s náladou nebo emocí, kterou chcete vyvolat.

Například ruce založené na prsou se při focení používají poměrně často. Přitom se jedná o tzv. bariérové gesto, které vyjadřuje nesouhlas, obranu a pocit ohrožení. Znamená, že si od druhého člověka chcete držet odstup, nebo se před ním dokonce chránit. A to u potenciálních klientů většinou nechcete.

Raději se rukou opřete o zeď, dejte si ji do kapsy nebo se chyťte zábradlí. Případně ruce zaměstnejte tematickými rekvizitami.

Jaké zkušenosti s portrétními fotografiemi máte vy?

 

Foto Jen Theodore, Unsplash