Hodné holky jsou ženy, kterým záleží na mínění druhých. Nechtějí nikomu ublížit, být nezdvořilé, ani se nikoho dotknout. Takže se naučily dávat druhým větší prostor než sobě. Napřed se starat o potřeby ostatních, a pak teprve o své vlastní. Tedy, když na to zbude čas.

Z většiny hodných holek se stávají skvělé zaměstnankyně. Není divu – dělají, co svým zaměstnavatelům na očích vidí. Úkoly jsou často splněné dřív, než je vůbec stačí vyslovit.

Ale občas se některá urve a začne podnikat. Čímž se na scéně objeví celá řada zcela nových … no řekněme výzev. Podle mé (možná až příliš osobní) zkušenosti dělá podnikajícím hodným holkám největší trable následujících pět věcí:

  1. Protlačit se dopředu. Místa v první řadě, lepší zakázky a výhodnější nabídky zpravidla nedostávají ti, kdo si je nejvíce zaslouží, ale ti, kdo si o ně řeknou. Hodné holky pilně pracují, nemluví o svých zásluhách a trpělivě čekají, až si jich někdo všimne. A v koutku se tiše pročekají do důchodu.
  2. Chlubit se vlastním peřím. „Tohle je můj produkt, moje služba.“ „Tahle firma je moje.“ Jde vám trochu mráz po zádech, když něco takového máte vyslovit? Dobrá, přitvrdíme. „O tomhle jsem napsala článek/e-book/knihu.“ „Na tuto technologii mám patent.“ Hodné holky rády doporučují produkty a služby ostatních. Ale když dojde na jejich vlastní nabídku, je najednou ticho.
  3. Segmentovat zákazníky. Staré marketingové pravidlo říká, že každý zákazník nemá stejnou hodnotu. Zatímco někteří nakupují více a častěji, platí včas, dávají větší dýška a vůbec je s nimi radost spolupracovat, druzí si stěžují na zboží, cenu i dodací lhůty a dost času mají až ve chvíli, kdy dojde na placení. Věnovat prvním nadstandardní péči zdaleka není takový problém jako odeslat ty druhé tam, kam patří.
  4. Odmítat zakázky. Odmítnout znamená nevyhovět. Zklamat. Zradit. Možná proto je říkat NE pro hodné holky tak těžké. Díky tomu občas pobereme i úkoly a zakázky, které jsme nikdy dělat nechtěly. A když, tak rozhodně ne tolik. A zadarmo. A ještě k tomu v neděli.
  5. Říct si o peníze. V duši většiny hodných holek sídlí hluboká pochybnost o vlastní hodnotě. Kdykoli je třeba se podívat klientovi do očí a hrdě vyslovit cenu, mysl se zaplní otázkami. Dostává zákazník dost? Nejsem náhodou moc drahá? Stojí můj produkt nebo moje služba za ty peníze? Dušička (a někdy i vyslovená cifra) se zmenšuje a zmenšuje.

Co s tím? Předně si to přiznat. Nebát se sdílet svoje pocity a zkušenosti a říct si ostatním o podporu. Koneckonců, se stejným životním programem nás chodí po světě docela dost.

Zbavovat se negativních přesvědčení. Zjistit, co pomáhá zvyšovat sebedůvěru a pocit vlastní hodnoty, a pak se tomu důsledně a často vystavovat. Ať už jsou to afirmace, rozvojové kurzy, koučink, terapie, tanec, sport, hudba, nebo cokoli jiného.

Každý den udělat něco, co nás přinutí vylézt z komfortní zóny. Říct jedno malé NE. Vypustit do světa jednu sebechválu. Maličko zvýšit cenu. Dovolit si neopečovat problematického zákazníka. Další den se odvážit o krok dál. A pak už jen sledovat, jak se svět mění…

 

Foto Priscilla Du Preez, Unsplash