Funguje vaše podnikání podle vašich představ? Jedna věc je, jaký z něj máte pocit. A ta druhá fakta a čísla. V tomhle článku najdete inspiraci na pár jednoduchých výpočtů, které se vyplatí občas udělat.

Ideální hodinová sazba

Cenotvorba je podle mě především nástroj, jak si nastavit život podle sebe. Mít dostatek peněz a zároveň času na to, co osobně považujete za důležité. Základním výpočtem, který k tomu potřebujete, je ideální hodinová sazba. Čili částka, kterou chcete v optimálním případě vydělat za hodinu práce.

Jak to spočítat

Abyste si ideální hodinovku mohli vypočíst, nejdřív si potřebujete ujasnit dvě věci: kolik peněz chcete měsíčně vydělávat a kolik hodin denně jste ochotní pracovat. Počet denních hodin vynásobte 17, což je obvyklý počet pracovních dnů v měsíci s realistickou rezervou. Peníze pak vydělte hodinami.

IHS = OV/(HD*17)

IHS – ideální hodinová sazba
OV – očekávaný výdělek
HD – hodiny práce denně

K čemu se to hodí

  • Výpočet ideální hodinové sazby je nejlepší první krok, který můžete udělat při tvorbě ceníku nebo nacenění nové služby.
  • Možná zjistíte, že výsledná suma není v daný okamžik realistická. Pak dává smysl si ji nastavit jako cíl a určit si konkrétní strategii, jak na takovou hodinovou částku postupně dosáhnout.
  • Pomůže vám také v případě, kdy máte pocit, že s vaší cenotvorbou není něco v pořádku, ale přesně nevíte, co to je. Třeba máte pocit, že hodně pracujete, ale málo vyděláváte, nebo vás často vyhledává skupina zákazníků, se kterou moc nechcete spolupracovat.

TIP: Kromě ideální hodinové sazby si spočítejte i tu skutečnou. Postup popisuji v tomhle článku. Pro zjednodušení můžete využít také interaktivní kalkulačku hodinové sazby.

Bod zvratu

Pojmem bod zvratu (nebo také bod zlomu, anglicky break even point) se označuje takový objem prodeje, který přesně pokryje náklady. Každý další prodaný produkt nebo vyfakturovaná hodina už vám vytváří zisk.

Jak to spočítat

K výpočtu potřebujete znát tři proměnné:

  • Fixní náklady – to jsou takové, které platíte každý měsíc, bez ohledu na to, co vyděláte (nájem, paušál za telefon, sociální a zdravotní pojištění).
  • Variabilní náklady – ty, které se mění s počtem prodaných produktů nebo služeb (např. olejíčky na masáže, materiál na výrobu šperků, obálky a poštovné v e-shopu, šampon a styling v kadeřnictví)
  • Prodejní cenu vašeho výrobku nebo služby.

BZ = FN/(PC-VN)

BZ – bod zvratu
FB – fixní náklady
PC – prodejní cena
VN – variabilní náklady

K čemu se to hodí

  • Nastavíte si cenu, která vám při realistickém a zvládnutelném počtu klientů vydělá na náklady.
  • Když pořádáte školení nebo jinou akci, spočítáte si, kolik lidí se musí přihlásit, aby se kurz vůbec mohl konat.
  • U produktů, jako je e-book, si spočítáte, kolik kusů potřebujete prodat, aby se vám vrátily vstupní náklady.
  • Zjistíte, kolik jednotek (kusů, hodin) výrobků nebo služeb je potřeba prodat, abyste měli očekávaný zisk.

TIP: Jak v podnikání používat bod zvratu, podrobněji popisuje na svém blogu finanční mentorka Lucie Krausová.

Sazba za Manday

Manday (nebo Womanday) se do češtiny obvykle překládá jako člověkoden. Je to denní sazba čili částka, kterou průměrně vyděláte za jeden celý den práce. Vztahuje se na jednoho člověka, takže pokud pracujete jeden den se svým spolupracovníkem, znamená to 2 člověkodny.

Jak to spočítat

K výpočtu potřebujete znát svůj hrubý obrat alespoň za tři ukončené měsíce. Můžete vzít jednoduše tři poslední. Ale lepší vypovídací hodnotu bude mít, pokud vyberete jeden, kdy jste měli vysokou sezónu a opravdu hodně práce, jeden, kdy bylo zakázek méně, nebo jste měli týden dovolenou, a jeden průměrný.

Ze svého kalendáře nebo diáře zjistíte, kolik celých dnů jste v daných měsících pracovali. Celý den znamená vaše obvyklé pracovní nasazení. Což je pro někoho 8 hodin, pro jiného třeba 4. Vycházejte z toho, co je normální pro vás. Dny, kdy jste se práci věnovali jen zčásti, posčítejte (například dva půldny vám dohromady dají 1 den.)

Obrat za jeden měsíc vydělte počtem odpracovaných dnů. Totéž zopakujte pro dva další měsíce. Nakonec výsledek zprůměrujte (tj. sečtěte a vydělte třemi).

K čemu se to hodí

  • Snáze se vám budou naceňovat dlouhodobější zakázky. Když víte, že vaše denní sazba je třeba 5000 Kč a práce bude trvat 8 dní, rychle získáte rámcový přehled, kolik si musíte říct.
  • Srovnáte si nacenění různých služeb, které nabízíte. Když jednou z nich jsou například masáže, které stojí 1500 Kč/hod., za den zvládnete udělat 3, a vaše denní sazba je 5000 Kč, nevychází to. Tím pádem to znamená, že masáže dotujete z jiných výdělečnějších služeb a nejspíš dává smysl je zdražit.
  • Bude pro vás jednodušší odmítnout zakázky nebo výběrová řízení, kde je nabídková cena na první pohled nižší než váš manday.
  • Pokud zjistíte, že se svou denní taxou nejste spokojení, nejspíš vás to motivuje začít s tím něco dělat.
  • A pravděpodobně také přestanete zapomínat započítávat do ceny přípravu a čas strávený na cestách.

Výtěžnost jednotlivých služeb

Většina podnikatelů v dnešní době nabízí různé služby a produkty. Pokud to platí i pro vás, vyplatí se zjistit, jakou měrou se jednotlivé aktivity podílejí na vašem celkovém obratu.

Výsledná čísla můžete porovnat také s časem, který přípravou a poskytováním různých služeb trávíte. Dost možná budete překvapeni, protože některé služby vám přestanou připadat tak výhodné jako doposud.

Jak to spočítat

V tomhle konkrétním případě vám spíš než výpočet pomůže systematická evidence. Já osobně na to používám tabulku v Excelu, kam si zapisuji každou realizovanou zakázku. Má celkem 7 sloupců: kalendářní měsíc, jméno zákazníka nebo firmy, částku, formu platby (hotově, převodem, přes platební bránu), číslo faktury, údaj o zaplacení (ano/ne) a za co jsem fakturovala.

Svoje služby mám pro tyto účely rozdělené na skupiny, jako je poradenství, mastermind, on-line kurzy, e-knihy a podobně. Když v takové tabulce použijete funkci filtr, jednoduše si můžete zobrazit, kolik vám přináší který produkt, služba nebo skupina.

K čemu to je

  • Zjistíte, které podnikatelské aktivity vás opravdu živí, a co je spíš zájmová činnost.
  • Čísla vám pomohou rozhodnout, čemu věnovat více energie, a co naopak utlumit nebo úplně zrušit.
  • Snazší bude také určit, u kterých služeb nebo produktů je potřeba upravit cenu.
  • Podíl jednotlivých aktivit na výdělku může sloužit také jako skvělý dílčí cíl v marketingovém plánu (já jsem takhle třeba několik let zvyšovala podíl poradenství oproti školení).

Nejlepší klienti

Napadlo vás někdy zjišťovat, kolik peněz u vás ročně utratí který klient? A jakým procentem se podílí na vašich celkových tržbách? Situace, kdy vám 20 a více procent tržeb plyne od jednoho jediného zákazníka, je podle mé zkušenosti docela riziková. Když o něj přijdete (a to se v byznysu může stát a stává), vaše cashflow a možná i celé podnikání to hodně rozkolísá.

Jak to spočítat

Jednoduše posčítejte všechny faktury, které jste za posledních 12 měsíců vystavili jednotlivým klientům, a výsledné částky porovnejte s celkovým obratem.

TIP: Některé fakturační nástroje tuhle evidenci vedou automaticky za vás. Například ve Fakturoidu přehled najdete ve svém účtu na stránce Statistiky v záložce Žebříčky. Je to hned první položka Největší odběratelé.

K čemu se to hodí

  • Zjistíte, kdo jsou vaši skuteční áčkoví klienti, o které dává smysl pečovat.
  • Vaši marketingovou strategii můžete upravit tak, aby ty nejlepší zákazníky zvýhodňovala, a abyste podobných klientů přitahovali víc.
  • Pokud váš příjem příliš závisí na jednom zdroji (tj. z 20 % a více), můžete s tím začít něco dělat.
  • Naopak možná objevíte nějaké céčko – zákazníka, který na vás má spoustu požadavků, ale na vašich tržbách se podílí zanedbatelnou částkou. Takovému člověku buď můžete upravit podmínky, nebo pro vás bude jednodušší se s ním rozloučit.

Která čísla si v podnikání pravidelně počítáte vy? A k čemu vám to už pomohlo?

 

Foto Karolina Grabowska, Kaboompics